Skláním se před rodiči postižených dětí

22. 12. 2012

Dnes nás navštívila velmi příjemná návštěva. Natálka se svým synem Lukáškem. Tuhle dvojici mám moc ráda. Znám je 15 let. Tak dlouho jsou klienty CDV. Dali jsme se do vzpomínání. Lukášek se narodil jako nemocný. Nemohl polykat a později se projevila i další onemocnění. Natálka se rozhodla, že Lukáška vychová a pomůže mu, co jen nejvíce bude moci. Naučila ho polykat. Naučila ho radovat se. Naučila ho samostatnosti, které je schopen. Z malého Lukáška se stal chlap.

Spokojeně sedí na svém vozíku a dává najevo svoji radost, umí se i dobře nazlobit. Jeho velkým kamarádem je malé rádio, které má u ucha po celou dobu, co ho znám. Někdy i poznáme, jaká muzika mu zrovna od ucha hraje.

Natálka nikdy neslyšela a neuslyší od svého syna slovo máma. Ti dva si vytvořili spolu svůj způsob řeči, rozumějí si. Možná i lépe, než mnozí jiní lidé, kteří mají dar řeči.

Já jsem nikdy neslyšela Natálku mluvit jinak, než jak je šťastná, že má svého Lukáše. Nikdy jsem od ní neslyšela, že by něco nešlo, že něco nemůže, že jí něco schází.

Ti dva jdou spolu samostatně svým životem, který je naplněn neskutečnou láskou.

Proč jsou klienty CDV? Natálka před lety požádala o byt. Město Cheb jí přidělilo špeluňku, kterou neuměla dát do obyvatelného stavu. Dohodou s městem jsme zajistili výměnu bytu za byt přijatelný. Dohodou se sponzorem byl byt upraven tak, aby se v něm těmto dvěma hezky žilo. S dalšími sponzory se nám podařilo sehnat lepší vybavení bytu. Občas se objevily další problémy, jejichž zvládnutí by Natálce způsobilo zbytečné potíže. Natálka ví, že k nám může přijít s čímkoli, co chce zvládnout, ale je dobré, když má pro jednání partnery.

Natálka umí brát život tak, jak jde. Umí se radovat z maličkostí. Je báječnou matkou svého syna.
Klienty CDV byly i další takové Natálky a měly své Lukášky. Dneska jsem se zamyslela nad životem téhle skvělé dvojice.

Jsem moc ráda, že díky své práci můžu nahlížet do příběhů lidí.

Jsem moc ráda, že spolu s těmi, kteří v sobě mají lidství, můžu aspoň trochu ulehčit životy lidí, před nimiž se skláním.

Hanka Růžičková