Proč pomáhám v projektu CDV Dejme dětem naději

26. 11. 2018

Moje dárcovství se do roku 2017 týkalo pouze dětí a rodin v ČR.

Událost v rodině v červenci 2017 změnila můj pohled a rozšířila moje snahy o pomoc dětem. Vnouček Václav vyrůstal v rodině, která žila na Ukrajině, v Žitomíru, syn tam pracoval a žil. Jeho radostný život zdravého kluka se změnil v červenci 2017, kdy vážně onemocněl a stal se pacientem hemato-onkologického oddělení v Motole. Měl velké štěstí, jeho cesta za zdravím je v rukách lékařů skvělé kliniky, kde je zajištěna veškerá dostupná léčba.

Takové štěstí ale nemá spousta jeho kamarádů, kteří zůstali v Žitomíru. Tamní systém proplácí pouze 20% nákladů na léky. Většina rodičů nemá peníze na doplatky léků. Píší prosby, shánějí dárce. Internet je plný takových proseb a výzev.

Václavovi v Motole zachránili život. Stále se léčí a léčba začíná mít úspěch. Jsem vděčná našemu zdravotnictví. Můžeme mít připomínky k nemocnicím, k lékařům, k léčbě, stav samozřejmě není zdaleka dokonalý. Stav našeho zdravotnictví vyžaduje neustálá zlepšení. Nemusíme ale žebrat o peníze na základní léčbu. Naše děti neumírají z důvodu nedostatku základních léků a faktu, že chudé rodiny peníze na léčbu nemají.

Dostaneme – dáme.

Rozhodla jsem se věnovat část svého úsilí pomoci kamarádům Václava, kteří zůstali v jeho rodném městě, v Žitomíru. Nemusela jsem hledat spolek, se kterým bych svoji pomoc zrealizovala. Vedu 28 let spolek, který jsem založila, Centrum dobré vůle (CDV). Zkontaktovala jsem se s nadací, která má sídlo v Žitomíru a pomáhá tamnímu oddělení dětské onkologie. Koncem roku 2017 jsme zahájili oficiálně spolupráci.
Vyvíjím aktivity zejména pomocí facebooku, ve kterých se snažím získat pozornost svých přátel a fanoušků CDV směrem k nemocným dětem na Ukrajině.

Hradíme konkrétním dětem léčbu, posíláme jim dárky a hygienické pomůcky. Mám radost, že se moje snaha setkává poměrně s úspěchem, moji přátelé se o osudy dětí zajímají a pomáhají podle svých schopností
a možností.

Za neméně důležitou součást naší pomoci považuji fakt, že tamní maminky vědí, že jejich děti nejsou nikomu lhostejné, že svět je plný dobrých lidí, kteří jejich dětem pomůžou.

Svoji práci ve prospěch dětí na onkologii v Žitomíru dělám jako dobrovolník, nepobírám za ni žádný plat.
Děkuji všem, kteří mi pomáháte, kteří tak pomáháte dětem na onkologickém oddělení v Žitomíru a v neposlední řadě také předem děkuji vám, kteří se k nám přidáte.