Závěr letošního facebokového Narozeninového sněhulákování CDV

06. 03. 2013

Narozeniny se dají oslavit různě. Velkolepou party, na kterou se pozvou všichni domněle důležití lidé. Slovo domněle sem vkládám záměrně. Hlavní užitek plyne hlavně pro pořádající agenturu. Dají se oslavit i mnoha dalšími způsoby, určitě bychom jich našli nespočet. Vydařených i méně vydařených, ba i těch, které končí fiaskem. Všechno už máme za 22 let činnosti za sebou.

CDV oslavilo podruhé své narozeniny akcí Sněhulákování.

Proč právě takovou akcí?

Snažím se a velmi mi záleží na tom, aby činnost CDV byla od lidí a pro lidi. Snažím se do práce CDV "zatáhnout" co nejvíce normálních lidí, které naše práce osloví. Lidí, kteří jsou ochotni pomoci, když je třeba. Bez nároku na odměnu, bez očekávání ovací či vděku. Prostě jen tak. Je to poměrně složitá cesta. Vím.

Sněhulákování, jako každá akce, má svůj začátek. Ten byl vloni. Potřebovala jsem zachránit jednoho sněhuláka, kterého postavila moje nemocná kamarádka. Musela do nemocnice, když se objevilo první sluníčko a ona moc chtěla, aby na ni její sněhulák počkal. Protože mám ráda facebook, zeptala jsem se přátel, jestli mi poradí. Dostala jsem radu v podobě příběhu Krtek a sněhulák. Znáte čin malého tvorečka? Naložil sněhuláka na sáňky a odvezl ho do hor. Sněhulák tam přečkal jaro, léto i podzim, aby se na tu další zimu ke krtečkovi vrátil. Protože sněhulák, kterého jsem chtěla zachránit já, byl malý, vešel se do dvou mrazících tašek. Měli jsme ze zachráněného sněhuláka na facebooku velkou radost. Tu měla i nemocná kamarádka. Akci prožívala a hodně jí pomohla psychicky.

Sněhulák se pro nás stal symbolem pro uzdravení.

Napadlo nás, že jsou i někde jinde třeba lidé, kteří potřebují svého sněhuláka. A tak jsme začali s přáteli na facebooku stavět sněhuláky pro štěstí a pro radost.

Sněhuláci se k nám už druhou zimu vracejí. V období našich narozenin, které máme v únoru.
Na stránkách CDV na facebooku vznikají desítky sněhuláků, které staví malé děti, maminky, babičky, dědečkové. Mám velkou radost. Do akce se zapojují rodiče s postiženými a nemocnými dětmi, chtějí udělat radost zdravým dětem. Zdravé děti chtějí udělat radost těm nemocným. Mladí dělají radost starším a starší mladým a malým. Zkrátka sněhulákování je celé o radosti. Umíme ji vytvářet, předávat a šířit. Umíme se zvednout od počítačů, jít někam do přírody, hýbat se.

Vloni jsme měli zahraniční účast. K mé radosti je tomu tak i letos.

Když si prohlédnete galerii se sněhuláky, možná vás překvapí, že ne všichni sněhuláci jsou ze sněhu. Ne vždycky bývá v zimě všude sníh. Naši přátelé si poradili. Nutno doznat, že i letos velmi kreativně.

Sněhulákování probíhalo od prosince do února. Stránky CDV se plnily nádhernými výtvory rukou lidí a dětí. CDV dostalo hodně přání, která byla velmi cenná tím, že pocházela od srdce a z rukou našich přátel, kteří pochopili smysl našeho činění.

Letos nám všechny sněhuláky opravdu odvezly děti s krtečkem na místo, odkud se k nám příští zimu vrátí. Nevěříte? Závěrečná fotografie je důkazem.

Se sněhuláky máme svůj plán. Jaký? Dozvíte se na podzim.

Do 14 dnů se dozvíte, kdo se bude radovat z pozornosti, kterou některým stavitelům pošleme.

Už teď se moc těším na 3. Narozeninové sněhulákování CDV.

Děkuji všem, kteří se akce zúčastnili aktivně i fanděním. A samozřejmě děkuji sněhulákové Jitce, která se stala patronkou celé akce.

Hanka Růžičková